Pravidelné rozhlasové vysílání na středních vlnách (MW) v Maďarsku začalo 1. prosince 1925. V Csepelu (v 21. budapešťském obvodu) byl zřízen vysílač Telefunken o výkonu 2 kW, vysílající na vlnové délce 572 m. V roce 1927 byl rozšířen na 3 kW a v témže roce začala stavba nového 20 kW rádiového vysílače v Lakihegy (Szigetszentmiklós). Vysílač Telefunken o výkonu 20 kW byl dokončen v roce 1928 a 29. dubna převzal vysílání z vysílače Csepel. Ve své době to byl nejmodernější a kapacitně největší vysílač v Evropě.
Počátkem 30. let 20. století rapidně přibývalo předplatitelů rozhlasu, a tak brzy padlo rozhodnutí o vybudování vysoce výkonného rozhlasového vysílače. Stavba rádiové věže doutníkového tvaru začala 1. července 1933 a vysílač o výkonu 120 kW byl uveden do provozu počátkem prosince téhož roku.
Věž je vysoká 284 m a díky nastavitelnému ladícímu tubusu lze její maximální výšku zvětšit až na 314 m, čímž se stává nejvyšší budovou v Maďarsku a symbolem rozhlasového vysílání. Tato konstrukce je známá jako Blaw-Knox anténa a byla vyvinuta americkou společností Blaw-Knox, která vyráběla ocelové konstrukce a stavební zařízení. Převážně takové rádiové věže byly stavěny ve Spojených státech a Evropě ve 30. letech 20. století.
(...)
Dne 30. listopadu 1944 vyhodila ustupující německá vojska do povětří věž ve tvaru doutníku a o týden později i vysílače o výkonu 20 kW. Po válce byly oba vysílače přestavěny a výkon 314 m vysoké věže byl zvýšen na 135 kW.
V roce 1977 byl v Solti uveden do provozu nejvýkonnější středovlnný rozhlasový vysílač v zemi o výkonu 2 MW, který převzal vysílání programu Kossuth z Lakihegy na 540 kHz.
V roce 1983 byla plánována demolice nepoužívaného 314 m stožáru. Naštěstí se tak nestalo a nyní věž slouží k přenosu signálů pomocí dlouhovlnných frekvencí (135,6 kHz), vyhrazených pro rádiové hromadné dálkové ovládání. Anténa zároveň slouží jako záloha pro vysílač v Solti.
.
2310 Szigetszentmiklós, Hungary
