Historie Csepelský továrna sahá až do roku 1882, kdy bratři Weissové, Berthold a Manfred, založili konzervárnu na náměstí Lövölde v 7. budapešťském obvodu. O několik měsíců později byla továrna přesunuta do ulice Soroksári poblíž mostu Közvágóhíd.
V obdobích volných kapacit dělníci demontovali munici pro armádu. Se svými stroji na tváření plechu začala firma Weiss vyrábět puškové zásobníky a náboje. V roce 1890 došlo v továrně k výbuchu. Po explozi se bratři Weissové v roce 1892 rozhodli přesunout výrobu do malé, tehdy málo obydlené vesnice Csepel (nyní 21. obvod Budapešti). V roce 1896 Berthold opustil společnost poté, co se stal členem parlamentu.
V letech 1896–1914 Manfréd Weiss rozvinul společnost v jednoho z největších vojenských dodavatelů rakousko-uherské monarchie. Primárně vyráběla munici, ale i další vojenskou techniku – například polní kuchyně. Během první světové války počet zaměstnanců vzrostl na přibližně 28 000 a továrna užívala pozemky o rozloze 250 hektarů.
(...)
Po válce se počet zaměstnanců snížil na 6000 a výroba diverzifikovala – domácí spotřebiče, jízdní kola a zemědělské stroje. Manfred Weiss zemřel v roce 1922 a jeho synové spolu s jedním z jeho zeťů pokračovali v podnikání.
Do roku 1930 počet zaměstnanců opět vzrostl na 15 000. Během druhé světové války dodávala firma Weiss Manfred munici, letecké motory, tanky a další vojenské vybavení. Po válce byla továrna znárodněna a stala se známou jako Csepelské železárny a kovozávody, vlajková loď komunistické éry, vyrábějící trubky, stroje, jízdní kola, motocykly a nákladní automobily. V 70. letech bylo v továrně zaměstnáno více než 35 000 lidí.
V 90. letech byl majetek společnosti privatizován a nyní v oblasti působí stovky podniků, které zaměstnávají přibližně 6000–8000 lidí. V areálu Csepel Works se nachází 14 místně chráněných průmyslových památek a dalších 30 pozoruhodných průmyslových objektů.
1211 Budapest, Színesfém u., Hungary
