Důl vznikl roku 1813 na místě středověkého vodotěžného dolu. Roku 1909 dosáhl důl hloubky 1 128 metrů a měl 32 pater. Hlavní šachetní budova typu Malakow čp. 292 pochází z roku 1879, jako jediná v revíru si uchovala ocelovou konstrukci těžní věže.
Areál dolu tvoří budova bývalých sypů z roku 1880 (čp. 297), strojovna s historickým pístovým kompresorem, hornické lázně čp. 322, cáchovna čp. 293 a také bytový dům úředníků a roubený hornický domek. Stříbrná a olověná ruda z tohoto dolu byla převážena po úzkorozchodné trati do úpravny na dole Vojtěch, její replika z roku 2006 je turistickou atrakcí.
Důl Ana a Prokopská štola
Důl byl založen roku 1784. Hlavní šachetní budova byla nad jámou postavena v polovině 19. století. K hlavní šachetní budově, která představuje typickou industriální architekturu romantického charakteru, přiléhal patrový objekt zápisny havířů. Postupně se důl Anna stal střediskem těžby stříbra a olova v Březových Horách.
(...)
Roku 1896 zde překročili těžaři tisícimetrovou hranici při hloubení jámy. Roku 1913 byla nad šachetní budovou postavena těžní věž, byla provedena oprava těžního stroje v dílnách fy. Breitfeld-Daněk. Těžní věž měla dva těžní bubny o rozměrech 6 x 1 m s lanovým ústrojím. Těžní mechanismus byl poháněn ležatým dvouválcovým parním strojem s ventilovým rozvodem páry, vyrobeným v roce 1912 Akciovou spol., dříve Breitfeld-Daněk, Praha.
Celková výška těžního stroje včetně těžních bubnů je 8 metrů. V roce 1941 bylo na Anně dosaženo maximální hloubky 1 464,3 m. Poslední 39. patro mělo 1 449,3 m. Až do poloviny 50. let 20. století šlo o nejhlubší šachtu v Československu.
Důl Vojtěch
Důl byl zaražen v roce 1779 a pojmenován po patronovi horníků Vojtěchovi. Otevření a úspěšnost dolu přímo souvisela s působením a reformami místního hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise. Již pět let po otevření vykazoval důl zisk 23% a v následujících desetiletích dále prosperoval. Šachetní budova byla postavena roku 1870 ve stylu Malakow. Roku 1889 byl instalován parní stroj firmy Breitfeld & Daněk pro přímou těžbu z hloubky do 1300 metrů a sloužil bez větších zásahů do ukončení těžby. Stříbrná a olověná ruda z Ševčínského dolu byla převážena po úzkorozchodné trati do zdejší úpravny.
Po roce 1945 převzaly správu dolu po Státních dolech na stříbro a olovo Příbramské rudné doly, n. p. Příbram a po několika dalších organizačních změnách byly místní doly roku 1958 předány do správy Rudným dolům, n. p. Příbram. Těžební činnost byla ukončena roku 1978.
Soubor staveb Ševčínského dolu, dolu Anna a dolu Vojtěch je součástí Hornického skanzenu Březové hory, který spravuje Hornické muzeum Příbram.
Příbram VI – Březové Hory 29, 274, 293, 261 01 Příbram, Czechia
