Franz Schmitt (1816–1883) provozoval od roku 1843 tkalcovnu a tiskárnu vlněných látek v Českém Dubu a postupně získával a stavěl další továrny v saské Žitavě a v Semilech. V blízkosti Semil zakoupil roku 1860 pozemky v oblouku Jizery a vystavěl zde přádelnu bavlny.
Na počátku velkorysého projektu stál zkušený švýcarský inženýr Jacob Zollinger (1807–1894), tehdy ředitel Tanvaldské přádelny bavlny. Budovu přádelny navrhl Carl Tietz (1832–1874), architekt pruského původu, úspěšně pracující ve Vídni, kde vedle řady obytných staveb tehdy vznikající Ringstaße navrhoval i stavby průmyslové. Pro Schmitta vytvořil neuskutečněný projekt vily v Českém Dubu a navrhl jeho rodinnou hrobku na místním hřbitově, projektoval však také trojici dvoupatrových řadových bytových domů u přádelny, která se roku 1867 stala základem postupně rozvíjené Iserthal.
V roce 1870 přádelna vyhořela, ale záhy byla obnovena s ještě větší kapacitou – ve 190 metrů dlouhé třípodlažní pětitraktové budově s dřevěnými stropy na litinových sloupech mohlo pracovat 40 000 vřeten, poháněných čtyřmi turbínami á 150 HP na náhonu Jizery a parním strojem v samostatné budově uprostřed areálu.
Zároveň, v letech 1871 a 1872 byla ve dvou etapách postavena na jeho severní straně také tkalcovna pro 1 000 stavů – ocelovou konstrukci jejího šedového sálu, jednoho z prvních v zemi, navrhl a vyrobil inženýr John J. Derham (1821–1901) v Blackburn (Lancashire). (...)
Roku 1875 následovala na západní straně stavba budovy bělírny příze a také další, menší přádelny pro 10 000 vřeten, jež opakovaly Teitzovo fasádní členění. A držel se jej také podnikový stavitel Josef Hartl (1853–1931), když roku 1906 projektoval a prováděl přístavbu menší přádelny pro provoz čistírny bavlny, opatřenou sprinklerovou věží, k jejíž severní straně tehdy přidal také nový, již železobetonový šedový sál, a novou strojovnu a kotelnu s komínem.
Roku 1889, již pod vedením správy Schmittova zetě a nástupce Konráda Blaschky (1849–1913), si nákup nových strojů a zvýšení kapacity na 70 000 vřeten vyžádal také pořízení nového parního stroje 1 200 HP ze strojírny bratří Sulzerů ve švýcarském Winterthur, pro nějž stavitel Petr Kramář provedl novou strojovnu se štukovým stropem, která je jádrem areálu dodnes.
V této stavení podobě sloužila továrna různé textilní výrobě až do roku 2009. Dnešní vlastník, s. r. o. Fabrika 1861, ji postupně otevírá veřejnosti, budovy pronajímá jako sklady, dílny a ateliéry, nádvoří a zmíněná strojovna slouží kulturním akcím.
Bavlnářská 137, 513 01 Semily, Czechia
