Dne 22. ledna 2024 proběhlo online úvodní setkání projektu Visegrádského fondu „Propagace průmyslového dědictví V4 pro ochranu a cestovní ruch (22330253)“. Projekt si klade za cíl propagovat společnou historii a kulturní dědictví regionu V4 tím, že představí jeho průmyslové dědictví, oblast, která není ve středu pozornosti, ale má významný socioekonomický dopad.
Cíle projektu
Hlavním cílem projektu je propagace průmyslového dědictví regionu V4. Průmysl v něm vždy v historii hrál důležitou roli, od explozivního průmyslového rozvoje habsburské říše přes nucenou industrializaci socialismu až po současnost. Průmyslové a ekonomické vazby prostupují regionem a přispěly k rozvoji kolektivní identity střední Evropy.
Důležitost péče o průmyslové dědictví však (i přes mnoho pozitivních příkladů) není dostatečně uznávána. Hlavním cílem projektu je proto zvýšení povědomí o průmyslovém dědictví zemí V4, jeho propagace za účelem zachování a také podpora cestování za průmyslovým dědictvím jako významného a rostoucího prvku kulturního cestovního ruchu.
Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím Visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. Posláním fondu je prosazovat myšlenky udržitelné regionální spolupráce ve střední Evropě.
Potřeba změny
Průmyslové dědictví je často podceňováno nebo s sebou nese negativní asociace (znečištění, špatné pracovní podmínky, vykořisťování). Mnoho historických průmyslových budov je ve velmi zchátralém stavu. Jejich architektonický a historický význam není široké veřejnosti znám. Většina lidí nebere jejich zmizení jako problém.
V důsledku toho se průmyslové budovy často stávají obětí pozemkové spekulace, řízené pouze ziskem, která vymazává důležitou kapitolu historie a snižuje rozmanitost zastavěného prostředí. Demolicemi průmyslových budov namísto jejich opětovného využití se také výrazně zvyšuje ekologická stopa investic do nemovitostí. (...)
Potenciál průmyslového dědictví v cestovním ruchu je nevyužit. Průmyslové dědictví je také součástí přitažlivosti měst, ale to si občané ani turisté často neuvědomují. Například mosty, tržnice, vodárenské věže nebo dokonce klasické londýnské telefonní budky jsou součástí průmyslového dědictví. V mnoha případech dodávají obrazu města jedinečný charakter, stejně jako pozoruhodný palác nebo kostel (vzpomeňte si na Golden Gate Bridge v San Franciscu, Velkou tržnici v Budapešti nebo šachetní věž Zollverein), čímž zvyšují turistickou atraktivitu města a zvyšují počet přenocování.
Průmyslové dědictví může také vést turisty z centra města na periferie, protože továrny se často nacházejí ve vnějších čtvrtích. To může uvolnit tlak cestovního ruchu na vnitřní části měst a pomoci podnikům (např. restaurace, služby) mimo ně.
Náš přístup
Náš projekt si klade za cíl zvýšit povědomí odborné i laické veřejnosti včetně mladších generací o významu objektů a areálů průmyslového dědictví, prezentovat jejich historii, architektonické, průmyslové a technologické hodnoty.
Jeho cílem je také umístit průmyslové památky a budovy mezi turistické atrakce kulturního cestovního ruchu. K dosažení těchto cílů náš projekt vytvoří informativní webovou stránku představující 7-7 významných průmyslových cílů v České republice, na Slovensku a v Maďarsku, zpočátku především ty ikonické a poté, jako možné pokračování projektu, také ta další, teprve objevovaná. (...)
K tomuto účelu využijeme náš výzkum průmyslového dědictví, současné i historické snímky, videa. Design a logo webu budou vybrány prostřednictvím designérské soutěže pro studenty vysokých a vysokých škol a mladé profesionály. Na webu podpoří prezentaci industriálního dědictví interaktivní mapa a virtuální prohlídka. Prostřednictvím online seminářů sdílíme znalosti, nápady a osvědčené postupy v oblasti ochrany průmyslového dědictví a cestovního ruchu za průmyslovým dědictvím s odborným publikem. V průběhu projektu online diskusemi a setkáními na místě posilujeme odbornou síť institucí V4 zapojených do projektu.
Přidaná hodnota
Ačkoli existují webové stránky o průmyslovém dědictví ve všech zemích V4, jejich zaměření, obsah, metodika a prezentace se liší a většinou jsou dostupné pouze v národním jazyce (možná i v angličtině).
Jedinečnost a přidaná hodnota projektu ve srovnání se stávajícími praktikami je zajištěna následujícím:
- výzkum a dokumentace průmyslového dědictví každé země se provádí podle jednotné metodiky vyvinuté v rámci projektu (...)
- popisy průmyslového dědictví tří zemí budou prezentovány (poprvé v regionu V4) na stejné webové stránce ve 4 jazycích. Web lze rozšířit a škálovat tak, aby v budoucnu prezentoval dědictví dalších zemí V4 a V4+.
- popisy, interaktivní mapa a virtuální prohlídka na webu budou doprovázeny různým mediálním obsahem (text, fotografie, video) a v některých případech inovativním digitálním obsahem (360stupňová fotografie, digitální dvojče).
- propagace, sdílení znalostí a podpora cestovního ruchu průmyslového dědictví je podporována řetězcem akcí: online a místní setkání, online seminář.
- provozovatelé památek průmyslového dědictví, zástupci místních úřadů, institucí, široká veřejnost a mládež jsou zapojeni do všech fází projektu.
Regionální význam
Průmysl hrál důležitou roli v historickém vývoji Maďarska, Slovenska i České republiky. Vznik kapitalistického hospodářství v 19. století byl zásadně formován tím, že probíhal v rámci habsburské monarchie.
Hospodářská politika Habsburků sloužila třem cílům:
- dosáhnout soběstačnosti říše,
- dohnat průmyslově vyspělejší země,
- prosazovat dělbu práce mezi částmi habsburské říše. (...)
Dělba práce a obrovský vnitřní trh vedly k rychlému rozvoji potravinářského průmyslu v Maďarsku, strojírenského a zpracovatelského průmyslu na českém a rakouském území a těžby a hutnictví na území Slovenska. Region je tak prostoupen společnými ekonomickými kořeny, ale zároveň mají občané těchto zemí ve svém jazyce málo informací o průmyslovém dědictví ostatních zemí V4.
A obecně je k dispozici jen omezené množství informací o historii a významu průmyslového dědictví v ucelené podobě a s různorodým mediálním obsahem, takže projekt představuje podstatnou přidanou hodnotu pro obyvatele regionu V4 a pro cestovní ruch z hlediska poznání a záchrany průmyslového dědictví.
Činnosti a časová osa
Projekt zahrnuje řadu aktivit: výzkum, fotografování, natáčení a dokumentaci 21 cílů průmyslového dědictví ve třech zemích, vývoj multimediálních webových stránek, pořádání studentské designérské soutěže, pořádání on-line i místních workshopů a seminářů.
Hlavní činnosti a jejich časová osa jsou znázorněny na Ganttově diagramu.
Konsorcium
Projekt realizuje maďarsko-slovensko-české konsorcium. Členové konsorcia spolupracovali na projektech Rail4V4+V dotovaných Visegrádským fondem a I.CON.A Industrial Conversion Award.
Aviscon s. r. o.
Vedoucím partnerem projektu je Aviscon s. r. o., poradenská a servisní společnost specializovaná na průmysl, institucionální rozvoj a cestovní ruch. Odborníci společnosti řídili studie proveditelnosti, projekty revitalizace brownfields a několik specifických oborových úkolů. Odborníci společnosti pravidelně přednášejí na univerzitách v oblasti zlepšování průmyslových technologií. Společnost Aviscon Kft. pořádá také prohlídky průmyslového dědictví. Společnost provozuje www.industrialheritagehungary.com, informativní webovou stránku, která poskytuje zprávy o průmyslovém a technickém dědictví v Maďarsku.
Design Factory
Design factory (DF) se dlouhodobě zabývá propagací historické a průmyslové architektury na Slovensku formou neformálního vzdělávání a tvůrčích dílen pro děti a mládež. Nedílnou součástí aktivit je podpora výtvarného umění a diskuse prostřednictvím kontaktu mezi předními aktéry současné architektonické scény, akademickou obcí a širokou veřejností a slouží také jako zprostředkovatel komunikace s podnikatelským sektorem. Hlavní projekt design factory na téma průmyslového dědictví se nazývá Industrial Days. (...) První Průmyslový den byl v roce 2009 věnován prezentaci fotografií revitalizovaných industriálních památek v ČR, SR a ve světě. Pro velký úspěch se výstava a doprovodné aktivity (exkurze po průmyslové zóně) opakovaly v letech 2011, 2013, 2015, 2017, 2019 a 2022. V rámci akcí věnovaných dětem uspořádala design factory dvacet sérií hudebních akcí a workshopů pro více než 500 dětí. V roce 2022 poprvé na Slovensku uspořádala I.CON.A: Industrial Conversion Award.
Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze
VCPD FA ČVUT systematicky dokumentuje průmyslové dědictví a technické a průmyslové památky na území České republiky a studuje je ve vztahu k dějinám a teorii architektury, urbanismu a památkové péče. Mezioborovým zaměřením usiluje o spolupráci širokého spektra institucí, připomíná historickou zkušenost i cíle udržitelného rozvoje, propojuje aktivity odborné veřejnosti i zaujatých dobrovolných nadšenců. Bylo u vzniku celostátní platformy pro záchranu a nové využití průmyslového dědictví Industriální stopy. (...)Vytváří a provozuje online mapu průmyslového dědictví Industriální topografie České republiky. Zvláštní význam pro téma má jeho projekt Industriální architektura. Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa.
Visegrádský fond
International Visegrad Fund je mezinárodní dárcovská organizace založená vládami zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko). Jejím cílem je podporovat užší porozumění a spolupráci mezi lidmi v regionu V4, jakož i mezi regionem V4 a dalšími zeměmi a regiony, zejména v sousedství zemí Východního partnerství mimo EU a na západním Balkáně. Fond podporuje rozvoj občanské společnosti financováním společných grantových projektů a udělováním univerzitních stipendií a uměleckých rezidencí. Roční rozpočet fondu ve výši 8 milionů eur se skládá z rovných příspěvků vlád V4.
Pro více informací navštivte stránku Visegrad Fund .